Část 30.Kapitoly

15. ledna 2007 v 20:18 | Keirra |  Kdy to všechno skončí ?
Lidičky, tohle opravdu jen krátká kapitolky, protože mám vě škole poříd písemky a uzavírají se známky. nemám vůbec čas takse na čas spokojte s tímhle. A nebudte naštvaný...

Malé děti seřazené do dvojic vesele poskakovali ruku v ruce pozdním ránem po širokém chodníku. V čele skupiny kráčela postarší paní s přísným pohledem a se rty staženými do úzké linky. Málo kdy její vrásčitou tvář rozzářil úsměv a pokud se tak stalo, nedalo se říct že by to byl úsměv dobrosrdečný. A naopak úplně na konci kráčela chichotající se mladá slečna, se kterou cupitalo z každé strany jedno dítě, které se jí drželo drobnou ručkou.
Každý z výpravy, tedy pouze členové dětské kategorie, sebou vláčel míč, někteří jedinci dokonce koloběžku, nebo i jiné věci vhodné na dopoledne strávené v parku.
Výprava se na okamžik pozastavila u přechodu pro chodce, i když tudy auto projelo opravdu jen zřídka. Dál už jim nic nebránilo v cestě ke skvostné bráně, která oddělovala nudnou ulici se zábavou skrytou uvnitř přírody.
"Chuligáni.",zašeptala starší paní a myslela tím jak děti které s radostným vřískotem vběhly do parku, tak i neznámého, který tak nešetrně rozrazil kdo ví kdy tenhle skvost.
Brána byla opravdu přenádherná, byla skroucená do různých kudrlinek ze kterých vylétali železné holubice. Paní se přestala zabývat obdivem a vztekem a také vstoupila dovnitř.
Netrvalo dlouho a opět si vydobyla vůdčí místo a srovnala klid. Dál vedla děti do středu parku, kde nehrozilo, že by se jí některé nedopatřením zaběhlo.
Pečlivě si roztáhla deku na precizně posekaný trávním a pomalu se posadila.
Rozhlédla se kolem a otevřela ústa aby zakřičela na mrňata aby se ztišili, když v tom se ozvala rána, výkřik a něco ji srazilo k zemi. Instinktivně zaječela a začala se sbírat a zjišťovat co se stalo.
Kousek od ní ležela osoba s kapucí a divoce oddychovala. Pak jako by ji kopnul elektrický proud, vyšvihl se na nohy a vydal se během odkud přiletěl.
Paní zůstala sedět s pusou široce otevřenou sledovala jak ta osoba co do ní tak nehorázně vrazila se vrhá na dvojici postav v černých dlouhých pláštích a za chvíli je nechal ležet na zemi, nejspíš v bezvědomí.
Harry dál bojoval proti přesile a přitom se mu naskytl další problém. Nejen že musel pořád pobíhat kolem Katrin a chránit ji, teď si do parku ještě přijde skupina mudlů. Znovu odrazil kletbu a skočil k zemi, aby se vyhnul hned několika paprskům. Převalil se právě včas, aby unikl kletbě bombardo, které zanechalo a místě kde ležel velký kráter. I když se pořád hýbal a přemohl už aspoň čtyři smrtijedy, přestal to zvládat. Sotva popadal dech a po těle měl několik šrámů, modřim a navíc něco s pravou rukou, takže v ní už víc neudržel hůlku a musel kouzlit pravou, kterou mu to zrovna moc nešlo.
Kde sakra sou!
Nadával v duchu, ale hlavně nadával sám na sebe, že si sebou nevzal pomoc. Kohokoliv, Siriuse, někoho z řádu. Ale ne! On si zase musí hrát na hrdinu. Navíc už nemohl použít ani svou moc. Zkoušel to a prostě to nešlo. Když se o to snažil, rukou mu projížděla strašná bolest, asi má tu ruku zlomenou a něco brání magii aby skrz ní prošla.
Už jen tři, jen tři to přece zvládneš. Jsi přece Potter tak se tu přestaň válet a bojuj. Víš co, drž už prostě hubu, myslíš že se nezkouším postavit? Ono to se zlomenou rukou zrovna dobře nejde, hlavně proto, že si levou pomáhat nemůžu, protože musím odrážet kouzla, takže si nech rady a kecy pro sebe a sklapni!
Znovu se několikrát přetočil a nakonec i když s bolestivým skučením se opřel o pravou ruku a vyšplhal se na nohy.
Slibuju, ne přísahám, že tohle už nikdy v životě neudělám. Už nikdy si nebudu hrát na hrdinu a do všeho se pouštět po hlavě jak říká Hermiona. Hermiona…Musím je navštívit. Uvědomuješ si že máš bojovat ty tele a ne přemýšlet?!
"Tak jo pánové. Už mě to s vámi nebaví. Je čas nasadit tvrdší kalibr." Neboli využít Voldemortovi školy.
Zavřel oči a uvolnil se, předtím před sebou vytvořil štít, který ho na nějaký čas ochrání.
"Nat el dorặl lithil an",začal pomalu šeptat.
"Nat el dorặl lithil an.",začal zvyšovat hlas.
"Nat el dorặl lithil an.",teď už křičel s dlaněmi obrátěnými vzhůru.
Otevřel zavřené oči, které byli teď černý jako noc. Jasný slunečný se začal měnit. Na nebi se objevilo několik temně černých mraků. Jeden blesk pročísl oblohu, následoval další a další…
"Nat el dorặl lithil an".
Blesk do něj narazil, avšak nic se nastalo.
"Konec hry", zašeptal Harry temným hlasem, který mu snad ani nemohl patřit.
Namířil dlaně na vyděšený smrtijedy. Blesky se rozdělili a prudce do postav v černých kápích narazili. Začali se nejdříve jemně třást, pak třes zesílil tak silně, že padli k zemi se silnými popáleninami.
"Mysleli jste že by jste mě mohli porazit? Dejte si na mě pozor, protože příště už na vás nebudu tak hodný. A těmhle mudlům, se vyhýbejte.",šeptal Harry stále tím hrůzu nahánějícím hlasem a probodával je černýma očima.
Nakonec je omráčil dřív než by mohli zavolat pomoc.
Ale nemohl od nich odvrátit hlas, měl chuť, strašlivou chuť jim ještě víc ublížit. Pomalu, krok za krokem se k nim blížil, když v tom do něj narazil paprsek a hodil ho proti stromu. Ten náraz ho probudil jako by z transu. Oči už měl zase zářivě zelené. Ovšem ty se mu zalili slzami. Slzami plnými bolesti. Zůstal přišpendlený na stromě a kousek pod hrudníkem mu čouhal hrot odříznuté větve. Bolest byla tak neskutečná, že měl chuť křičet z plných plic. Krev, hnusná, odporná krev mu začala stékat po zádech. Nesnášel krev, nesnášel bolest, nesnášel sebe…
Trojice dalších postav se objevila neslyšně na trávníku. Nebyli to smrtijedi, ani mozkomorové, ale přesto měli černé skvostné pláště a vznášeli se. Jeho si nevšímali, blížili se ke Kat, chtěli to dítě.
A on nemůže nic dělat, jen čekat. Čekat na smrt, která přijde. Ale než přijde, bude muset dál trpět. Nemohl dýchat. Krev, hnusná, teplá, kovová krev se mu dostala do úst. Dusila ho a naplňovala mu ústa. Nemohl ji vyplivnout, musel ji nechat stékat polootevřenými rty.
"A zase se slyšíme. Po kolikáté už?Měl by jsi si začít vážit života Harry Pottere, je to to nejcennější co máš, tedy až na lásku."
"Pomoz mi.",vydralo se mu z úst pln bolesti.
"Pomůžu, ale přivede tě o na okraj smrti. A možná, možná tě to donutí ten okraj překročit.
Nebyl v bezvědomí, ale přesto jako by byl. Se skloněnou hlavou se oddával bolesti.
"Jsou to klíčníci a to dítě...to dítě je klíč. Nesmí ho dostat. Nemůžeš je zabít. Dám ti dostatek energie a síly abys je mohl odrazit, ale dál s nimi nebojuj. Vezmi dítě a přemístit se do bezpečí."
"Jaký klíč?"
"Není čas. Připrav se použít svůj dar."
Bolestivě zavedl hlavu a napnul se. Jasný bílé světlo vycházelo z celého jeho těla. Začal se vznášet, odpojil se od větve a lehce dopadl k zemi. Necítil bolest, i když ho nic neuzdravilo. Během se dostal za postavy a mávnutím rukou je odhodil hodně daleko.
"Ty žiješ…",zavzlykala.
Harry ji. pevně objal.
"Brian.",zašeptala, ale to už se Harry přemístil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 šibal šibal | 15. ledna 2007 v 20:54 | Reagovat

pěkný

2 Elu Elu | 15. ledna 2007 v 21:27 | Reagovat

wow... to bolo huste... ja teda nemam slov

3 Fufik Fufik | 15. ledna 2007 v 21:38 | Reagovat

Tý brďo.

Vážně perfektní!!A nečekaný skluz. Jen tak dál, Keirro!!

A děkuju. =))

4 Andy Andy | Web | 16. ledna 2007 v 13:43 | Reagovat

super! super! super! a ještě jednou super! Tohle se ti moc povedlo :-) doufám, že nás nebudeš dlouho napínat a brzi bude další

5 sigam sigam | Web | 16. ledna 2007 v 15:13 | Reagovat

je to.....boží :-)

6 katie katie | 16. ledna 2007 v 15:18 | Reagovat

bomba super

7 Vruon Vruon | 16. ledna 2007 v 16:12 | Reagovat

Super, sice to není tak dlouhý, jak bych po takový době čekal, ale co si počnu, aspoň něco :) Těším se na další kapitolku :)

8 Orion Orion | 16. ledna 2007 v 16:32 | Reagovat

nejlepší zákusek po obědě co sem kdy  měl :-p

9 DIEMY06 DIEMY06 | Web | 16. ledna 2007 v 16:41 | Reagovat

jupiiiiiiiiiiiiiiii

10 helwet helwet | 17. ledna 2007 v 14:47 | Reagovat

nádhernýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý děkuju Kei :)))))

11 Arieva Arieva | Web | 17. ledna 2007 v 14:56 | Reagovat

páni...tak tohle mě dostalo. Vážně nemám slov...až na "to je BOMBA" :-)

12 N.I.N.I.N.K.A N.I.N.I.N.K.A | 17. ledna 2007 v 15:53 | Reagovat

Je to good!!!!!A nechceš dokončit i povídku My dvě vs. Celý svět????Dlouho se tam neobjevila žádná kapitola!!!!

13 Kate Kate | 17. ledna 2007 v 17:09 | Reagovat

Je to skvělí, chápu že teď máš ve škole fofr, to z nás většina :-) už se těšim na další kapču

14 Keirra Keirra | 17. ledna 2007 v 17:58 | Reagovat

Pro všechny! Přečtěte si komentář u MDVCS u její poslední kapitoly.

15 Keirra Keirra | 17. ledna 2007 v 17:58 | Reagovat

A děkuju:)

16 Cissy Cissy | 17. ledna 2007 v 20:03 | Reagovat

Je to super :) moc se mi to líbíííííííííííí

17 Elvíra Elvíra | 17. ledna 2007 v 21:27 | Reagovat

Moc hezký, jen se místy trochu neorientuju, ale znám své vedení, takže to je v pořádku:)

Opravdu nádherný:))

18 Mia Mia | 18. ledna 2007 v 17:04 | Reagovat

mno velmi zajmavé...těším se na další a pochopitelně, raději kvalitu než kvantitu, takže se nezatěžuj povídkou, soustřeď se na učení a až budeš mít vše oki, tak se do toho obuj ;)

19 bazilišek bazilišek | 19. ledna 2007 v 11:26 | Reagovat

1.)sláva sláva sláva .......................

superní kapitolka anaprosto skvělí děj:-) jen tak dál a rychle další

20 Tana Tana | 23. ledna 2007 v 19:24 | Reagovat

Super.

21 torrance torrance | 10. ledna 2009 v 13:34 | Reagovat

Super povídka.Škoda len že už nepišeš.Nemohla by si opat začat?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama