32. Kapitola - Do kufru se neleze...

15. listopadu 2011 v 17:02 | Keirra |  My dvě vs Celý svět
No jo... Jsem stejně překvapená jako vy. Takže pro ty co tu zůstaly, je tu po dlouhých dvou letech nová kapitolaSmějící se Užijte si to a bud´te na mě v komentáři hodní




"Ty mě teď hrozně zanedbáváš",stěžovala si Lily tenhle týden snad už stokrát.

Což samozřejmě není pravda. Vůbec ji nezanedbávám. I když přiznávám,že poslední dobou trávím spoustu času Siriusem. Svým klukem. Divné, asi si na tohle slovní spojení jen tak nezvyknu. Ale jinak s Lily stále trávím spoustu času… Teda myslím. No stále spíme ve stejné místnosti, chodíme spolu do hodin a taky vedle sebe sedíme ve velké síni. Tak na co si pořád stěžuje?

"Ale no tak, vždyť jsme spolu pořád. A navíc bys měla být trochu chápavější, jsme se Siriem spolu oficiálně teprve necelí týden. Potřebuju se ujistit, že má jen mě a ne ještě nějakou jinou cuchtu. A to bych nezjistila kdybych ho pěkně bedlivě nesledovala."

"Říká ti něco důvěra? Když ve vztahu není důvěra, tak vztah nestojí za nic."

"Ale taky se říká důvěřuj, ale prověřuj! A když se něco semele, chci to být já kdo se rozejde!"

"Očekáváš něco takového?", zeptala se Lily se zvednutým obočím.

"Ne! Jasně že ne. No možná se toho trochu bojím. Když se to tak vezme je to vlastně můj první opravdoví kluk. Bojím se, že mě nakonec odkopne, i když se ke mně teď´ chová skvěle. Je milý, pozorný… atd. Ale stejně mám pořád strach, tak se s ním držím zpátky, aby mě to moc nesebralo až ho to se mnou přestane bavit.!" , říkala jsem jí, zatímco jsem vybírala už dlouhých třicet minut co na sebe.

"Myslím, že je to zbytečné, je naprosto jasné, že tě má rád. Vždyť na tobě může oči nechat, je to až trapné jak na tebe pořád zírá jako bys byla nějaký boží dar.", řekla a znechuceně se otřásla.

"Hej!", křikla jsem na ni pobaveně a hodila na ni polštář.

Jen ho se smíchem odrazila a pak se na mě vážně podívala. Hm, tenhle pohled znám a vůbec ho nemám ráda. Vážnost protkaná vyčítáním.

"Ale vážně Kate, neměla bys kvůli klukovi odsouvat na druhou kolej svoje kamarády!"

"Kamarády?"

"No tak mě!"

"Ale zlato, vždyť´ víš, že ty budeš vždy na prvním místě.",řekla jsem a objala ji, "Ale asi máš pravdu. Poslední dobou jsem tak hodná a milá, že jsem to ani nebyla já. Je na čase vrátit se na scénu a pořádně to roztočit!"

"No konečně!", zakřičela Lily se smíchem, zatímco já jsem ji roztočila. " Musíme přece dostat ty inkriminující fotky!"

"Sakra! Já na to zapomněla jak na smrt!",plácla jsem se do čela.

Což se ukázala jako velká chyba, protože není dobré točit se s kamarádkou za ruce nadzvukovou rychlostí a pak…ji pustit. Prosvištěla kolem jako kometa s rudým ocasem a zabořila se do mého otevřeného kufru a aby to bylo kompletní tak se za ní zaklaplo víko. Cvak.

Zatímco já se smála jako šílená Lily bušila na víko kufru ze vnitř a dožadovala se svobody.

"Sakra Kate, pust´ mě ven, nebo se z toho smradu zalknu!", křičela přidušeně.

"Smradu? Smradu! Na dovol. Tam žádný smrad být nemůže, i když se to nezdá tak jsem velmi čistotná."

"Fůj…Něco se tu vylilo a strašně to páchne. Blé, já tu v něčem čvachtám. Tak mě pust ven."

"Vylilo? Co by se tam mohlo vylít….a jo! Smraďochova zhouba! To mi zacvakáš, víš jak to drahé a jak těžce se to dá sehnat! To jsem měla připravené pro matčina nového spratka!", brblala jsem zatímco jsem lomcovala se zámkem u kufru a zkoušela nejrůznější zaklínadla.

"Mám špatnou zprávu.",řekla jsem pomalu a zat´ukala na kufr.

"Jakou?!",zavrčela zuřivě v neblahé předtuše.

"No…víš…"

"Tak už to vybal!"

"Tenhle můj kufříček je důmyslně očarovaný tak, aby nešel otevřít ničím jiným než klíčem. Úžasná věcička, nechtěla jsem aby mi tam ty dvě nány znovu vlezli."

"A v čem je teda problém?", zeptala se opatrně.

"V ničem. Jen…nevidíš uvnitř ten klíč?"

"Měla bych?", už zní vážně naštvaně.

"No…Jo!"

"Já tě zabiju!",zařvala a začala lomcovat kufrem zevnitř.

"Sakra přestaň, vždyť´ mi ho rozbiješ!"

"Seru ti na něj!", křičela naštvaně a kopala čím dál tím víc.

"No jo, ale s takovou ti brzo dojde vzduch, tak přestaň a nech mě to řešit sakra!"

Fakt mě poslechla.Začala jsem chodit sem a tam kolem kufru aby se mi líp přemýšlelo. Ještě by mohla přestat nadávat, člověka to rozptyluje když slyší co všechno se mu stane až ten kufr otevře. Možná bych ji tam mohla nechat…až najdou její mrtvolu, budu už dávno za horami. Ježiš, nad čím to přemýšlím! Tak jo, jak ji odtamtud dostat? Mohla bych ten kufr rozbít, ale kdo by pak ten bordel uklízel? Že bych to nechala vyřešit Filche, je to přece školník! Mohl by si vzít nějakou špachtličku, jemně ji strčit do zámku, trochu tam s ní pošťourat a je to! To je super plán a jistě by i vyšel. Ale to pouze za předpokladu, že náš pan školník není debil. Takže to znamená, že je to naprosto neproveditelné. Mít tak ještě jeden klíč, nebo nějaký paklíč. Kdo je tady stejně tak zkažený jako já aby zvládl udělat duplikát od klíče bez klíče?

"Sirius! No jasně, že mě to nenapadlo dřív!", křikla jsem a mocně se plácla do čela.

Rychle jsem přiklekla ke kufru a zaťukala na tu chuděru.

"Žiješ?"

"Ke tvé smůle jo! Ale jen tak tak. Ten smrad je vážně děsný, jsem tím celá načuchlá. Smrdím jak domov důchodců, který je rovnou spojený s márnicí. Potřebuju mýdlo.", to poslední rovnou zakňučela.

Má cenu jí říkat už teď, že proti tomu jí mýdlo nepomůže? Že se jí ten smrad může držet i do konce života? Proč jí kazit už tak špatnou náladu? Nejsem přece blbá abych si sama stloukala šibenici.

"No… Už vím jak tě dostat ven, chvilku tu počkej… no to je blbost, kam bys taky šla, že jo. Prostě bud trpělivá, já jsem hned zpět. A snaž se moc nehýbat, ať na sebe nenabalíš všechnu smraďochovu zhoubu, ještě ju budu potřebovat, jo!"

"Budu se snažit!", procedila vztekle skrz zuby.

Vyběhla jsem z ložnice a brala to po schodech po dvou rovnou do společenské místnosti. Tak to je v řiti. Neustále se mi drží na blízku, kontroluje každý můj pohyb a pohled a teď … tu prostě není! Člověk ho potřebuje a on je v čudu! Není tu ani jeden z nich. Sakra, vždyť je už po deváté večer, už máme mít dávno rande! On na mě zapomněl! Na mě! Vždyť říkal že se půjdem za úplňku projít k jezeru a on tu není! Kdyby tu byl aspoň James, ale ne! Nebo Remus. I když, toho bych vlastně nesehnala, jel přece za nemocnou matkou… Chjo! Co teď ?

Stála jsem uprostřed společenky jako magor a střídavě hleděla napravo a nalevo. To mám jít nahoru a říct Lily, že tam bude muset vydržet do rána? Ještě že je tak dobře zamčená, jinak je po mně. Koho bych mohla požádat o pomoc? Bratříčka? To radši smrt! Stejně by mi nepomohl, je na mě bůh ví proč naštvanej. Zjevně si myslel, že z nás budou velcí kámoši, tak jsem ho kamarádsky přilepila k židli a do čaje mu nasypala škytací prášek… Jako bystrozor to měl poznat, jeho chyba! Takže Davida škrtám… Chce to někoho silného, s dobrým srdcem… HAGRID! No tě pic, že mě to nenapadlo dřív.

Zase jsem se rozběhla nahoru do ložnice, křikla na Lily ať je zticha a hlavně se proboha nehýbe. Pak pomocí jednoduchého nadnášejícího kouzla ji začala levitovat směr Hagridova hájenka!

No jasně že na mě čuměli jak na vola. Různě na mě pokřikovali a samozřejmě, že jsem cestou stihla dostat i školní trest. A to vše jen proto, že jsem tím kufrem sejmula oblíbeného profesora lektvarů.Naštvaně jsem třískla kufrem na zem, za což se z kufru ozvaly pohoršující nadávky.

"Nemůžete mi dát školní trest! To není fér!"

"Já jsem zde profesorem…"

"Se z toho mám posrat?", prostě jsem neudržela! Můj mozek ví, že by měl říct puse ať drží jazyk za zuby, ale…stejně kdo by ho poslouchal.

"Školní trest", teď se ke mně nebezpečně přiblížil s přivřenýma očima a běsem v očích. "Do konce roku! Dnes večer půjdete do lesa a přinesete mi plnou náruč šalamounku! Do tří do rána to budu mít na stole!", ke konci na mě ten paznecht řval.

"Ale…ale to nemůžete. vždyť je úplněk a jsou..jsou tam vlkodlaci."

Srdce mi spadlo až do kalhot. Já jsem předem věděla, že mě tam donutí jít.

"To je ovšem váš problém, je načase naučit se úctě…"

"No tak se jí běšte učit! Huš! Mě k tomu snad nepotřebujete, ne?"

"Podmínečné vyloučení! A to si piště, že to prosadím! A teď , příjemnou procházku."

A odešel. Vztekle jsem zvedla Lily do vzduchu a zbytek cesty k Hagridovi jsem nadávala.

"A to všechno je samozřejmě tvoje vina. Kdybys mě nelozila do kufru a ještě za sebou nezaklapávala víko bylo by všechno v pohodě! Ale ne. Ty pořád musíš dělat takové hovadiny a já to pak odskáču! Měla by ses chovat jako dospělá!"

V tom jsem si všimla, že na mě s vykulenýma očima civí skupinka prváků.

"Na co vejráš?! Nemůžu se bavit se svým kufrem?!"

"A…a…a… on ti odpovídá?"

"No jasně. Myslíš,že jsem takový cvok, který se baví s kufrem jenž neodpovídá. Ale je to mrcha nevychovaná, neumíš pozdravit!", křikla jsem a kopla do kufru.

"Ahoj.", pípl slabý hlásek z kufru a prvácí se s křikem rozutekli.

"Ty děti.", vydechla jsem takřka mateřsky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Twigy Twigy | 15. listopadu 2011 v 17:25 | Reagovat

Jatáá, jelikož jsem na tomhle neměla žádný podíl (nátlak), tak by to mohlo pokračovat.. co?? :-D
Ale už k té kapitolce... mohla by být delší, abych si to mohla číst dokolečka a zabralo mi to co nejvíc času, protože z čekání na další se asi poseru 8-)
Chybělo mi to a, ani nevíš jak moc, mi kapitolka zvedla náladu. Moc moc pěkné, ale co od tebe nebylo, že? =) Keirra je z5 :-P  :-D

2 keirra keirra | 15. listopadu 2011 v 17:31 | Reagovat

Díky :-) Ale ta kapitolka byla delší, jenže ten blbej blog se rozhodl mě nasrat a oznámil mi že můžu přidat jen 40 000 znaků. Takže jsem to musela rozdělit, ale na druhou stranu další kapča bude co nevidět. Škoda jen že jsem s tím psaním tak otálela, takže si to budeš číst jen ty :-D

3 Twigy Twigy | 15. listopadu 2011 v 17:35 | Reagovat

A budeš pokračovat?? Řekni že jo =D
A neboj, myslím, že se to rozkřikne... ;-)

4 keirra keirra | 15. listopadu 2011 v 17:37 | Reagovat

Jasně, hrozně mě to chytlo :-D

5 Twigy Twigy | 15. listopadu 2011 v 17:40 | Reagovat

A co takhle nový desing, na počest tvého návratu??? Dnes kvůli tomu oželím i pokr :-D 8-)

6 keirra keirra | 15. listopadu 2011 v 17:41 | Reagovat

A to vůbec není špatný nápad a já ti za odměnu dám zítra novou kapču, ok?

7 keirra keirra | 15. listopadu 2011 v 17:42 | Reagovat

ale stejně jsi mě nasrala tím, že to není vtipné, já se tak snažila!

8 Twigy Twigy | 15. listopadu 2011 v 17:43 | Reagovat

och, ty si štědrá :-D Takže já si jdu vydělat na denní chléb, pak ti napíšu sms  a na icq se domluvíme na detailech, ok? :-)

9 Twigy Twigy | 15. listopadu 2011 v 17:44 | Reagovat

To sem neřekla, jen že je to průměrně vtipné =) Věřím, že až se do toho uplně dostaneš, bude to zase 100% :D  :-)

10 Lily of the valley Lily of the valley | 16. listopadu 2011 v 22:41 | Reagovat

Nedělej si ani srandu!:D Po dvou letech jsem si na tebe vzpomněla, a řekla si, že bych si mohla něco přečíst... Po půl roce, kdy jsem fan fiction ani neviděla. A ty si jen tak přidáš kapitolu? To je znamení!:D

11 Lily of the valley Lily of the valley | 16. listopadu 2011 v 22:46 | Reagovat

... a dodávám - ten konec mě vážně rozesmál. Tomu bych se u tebe asi neměla divit, ale fakt super!:)

12 keirra keirra | 17. listopadu 2011 v 11:20 | Reagovat

Díky moc, to je super, už mám dva čtenáře :-D

13 Twigy Twigy | 17. listopadu 2011 v 12:04 | Reagovat

jop, myslím, že je jich víc,jen nepíšou komenty. Hele lidi, co si to čtete a nepíšete, jdete sami proti sobě :-P

14 wolfinkaa wolfinkaa | 20. listopadu 2011 v 14:40 | Reagovat

už som ani nedúfala :D len tak z nudy som sa sem prišla kuknúť a tu toto! veľmi pekne ďakujem za krásnu kapču a za tvoj návrat :)

15 Thaila Thaila | E-mail | Web | 21. listopadu 2011 v 14:44 | Reagovat

Obvykle jsem na tvůj blog chodila 1x týdně. Ale to se změní!!! Od ted tu budu každej den 2x, aby mi pro jistotu nic neuteklo. Stále nemůžu uvěřit, že jsi to definitivně nevzdala. Já jsem ti stále věřila. Jdu si číst další kapitoly. Fakt jsi mě potěšila. Jupíííííííííííííííííííííííí :-D  :-D Twigy má pravdu, musíš se zase rozepsat, chtělo by to ještě trochu vtipu:D

16 Mars Mars | 26. listopadu 2011 v 0:19 | Reagovat

príjemne si nás všetkých prekvapila:)... ale už viac nerob 2 ročné pauzy, človek aj zabudne o čo ide a musí to čítať celé od začiatku :D

17 keirra keirra | 26. listopadu 2011 v 17:35 | Reagovat

Aspon se máš čím zabavit ne? :-D Jinak moc díky, budu se snažit ;-)

18 SergiooD SergiooD | E-mail | 16. ledna 2017 v 22:39 | Reagovat

I found this page on 16th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama