41. Kapitola - Odhalené tajemství

19. dubna 2012 v 20:32 | Keirra |  My dvě vs Celý svět
Velmi nečekané, že?Usmívající se


"Profesorka Mcgonagalová už začíná být poněkud unavená tvým neustálím měněním profese. Mám ti důrazně říct, že tohle už je naposledy kdy ti to ještě změní. Takže se teď vážně zamysli, čím chceš vlastně být a co chceš po vystudování bradavic studovat. Mysli na to, že už za necelí rok budeš skládat OVCE. Z jakých předmětů budeš tuhle zkoušku skládat se rozhodně podle tvé volby zaměstnání. Inu?"

"A jo, tak o tohle jde... Když já nevím. Tohle je rozhodnutí na celý život. Na co jsem to včera večer vlastně změnila?", zeptala jsem se opatrně.

"Bystrozor."

"Vážně? Já a bystrozor… Vlastně jsem nad tím možná podvědomě uvažovala celou dobu, ale že bych se k tomu i odhodlala?"

"Zjevně ano, ale tohle jsi tvrdila i o dalších povolání. Co jen to bylo? Oh ano, lékařka."

"No jo,to jsem ale musela změnit, vadí mi pohled na krev…"

"Pak to byla práce v prosazování kouzelných zákonů."

"Když mně jde zákony spíše porušovat, než prosazovat."

"No a další tvá velmi úsměvná volba byla, že se chceš stát profesorkou.",uchechtl se ředitel.

"A nebyla bych snad skvělá? Problém je v tom, že já mám slabé nervy, hned vyletím. A ty dnešní děti jsou tak drzé! To bych ty fakany musela zabít."

"Povídej mi o tom." ,podíval se na mě skrze brýle. "A pak to byly další a další povolání, které jsi během týdnů a měsíců neustále měnila."

"Já vím. Je to moje chyba, rozhodování mi nikdy moc nešlo, jsem moc impulzivní. Vždycky se pro něco nadchnu, ale pak mě to zas přejde. Ale myslím, že jako bystrozor bych byla skvělá! Neúplatná mrcha prosazující zákony! Zatýkání zlých hochů… jo to by mi šlo."

"Musíš si, ale také uvědomit že je to velmi nebezpečné povolání. Musíš být ochotná riskovat svůj život za jiný. Jsi toho schopná?"

"Vždyť to už jsem snad dokázala, ne? Ve vlaku jsem chránila děti a na svou vlastní bezpečnost jsem nehleděla! A ani mi z toho nic nekáplo a vůbec mě to nevadí."

"Dobrá tedy. Vezmi si týden na rozmyšlenou, promluv si o tom s Davidem. Byl a stále je vysoce postaveným bystrozorem, mohl by ti pomoci."

Něco jsem neurčitě zabručela.

"Myslím, že to už bude všechno. Jen ještě maličkost. Musím s tebou vyřídit ještě takovou drobnost. Nevím jak k tomu paní profesorka přišla, ale mám ti vyřídit, vlastně ti promluvit do duše… Zkrátka ředitelka tvé koleje, není tvá příbuzná."

Otevřela jsem údivem ústa.

"Co prosím? Absolutně nechápu co mi tím chcete říct? Já přece vím, že není."

"Včera jsi ji podle všeho oslovovala neustále tetičkou a dle ní jsi tomu skutečně věřila.",tentokrát se mu v očích objevili pobavené jiskřičky.

Tak to je trapas. Já toho parchanta zabiju! Takhle se nevlastní chybou ztrapnit.

"Já se polepším.", zašeptala jsem červená až za ušima a rychle se začala zvedat a couvat pryč z místnost.

"Nashledanou."

"Nashledanou Kate."
*****
Seběhla jsem schody a vyrazila směrem do sklepení. No vyrazila…spíž jsem se jen tak loudala. Kdo by spěchal na hodinu lektvarů. Alespoň že jsem dnes promeškala hodinu přeměňování, škoda že se mi to nepovedlo i s lektvarama. I když mohla by to být legrace, mám přece toho troubu v hrsti. Ale jak jen se podívám tetičce do očí. Musí si o mě myslet, že jsem úplný debil.

"Uuaaa!", zaječel mi z ničeho nic Protiva do ucha.

"Odplav magore!", ohnala jsem se rukama jako by mi to snad proti němu mohlo pomoct.

"Záškolák!", houkl a rozchechtal se. " Nechodí nám do hodin, bude blbá jako kyj!"

"Moc vtipný."

"Asi bych měl zavolat pana Filche. Ano to bych asi měl. ZÁŠKOLÁÁÁK!"

"No teda Protivo. Ty se teda horšíš. Ty, takový vzor všech záškodníků a donášíš tomu idiotovi?"

Krákoravě se zachechtal.

"No jen pověz kdy jsi naposledy něco provedl? Už si ani nepamatuješ, co?", pohrdavě jsem se uchechtla. "Uvědomuješ si vůbec, že je na škole nový profesor? A ty jsi ho tu ani nepřivítal jak je na tebe patří?! Nestal se náhodou z tebe srab? Nebo hůř, slušňák?"

Zamračeně mě probodl pohledem.

"Jen si představ tu legraci, kdyby otevřel dveře svého kabinetu obrany černé magii a vyhrnula se na něj velká hromada hnusných, smradlavých odpadků.A ještě kdyby byly ty odpadky plné červů…No, na to ale ty nemáš. Budu to muset asi udělat já, když ty jsi ztratil odvahu a tu správnou kuráž."

"To teda ne! To udělám jááá", zakřičel zatímco se hnal pryč.

Se zářivým úsměvem jsem ho pozorovala.

"To se mi teda povedlo. A ani jsem nemusela hnout svým pěstěným drápkem. A ani jsem neporušila slib. Když se daří…"

Pokračovala jsem se skvělou náladou v cestě, vyťukala jsem na dveře učebny melodii a rázně vešla.

"Sory. Byla jsem u ředitele."

"Takhle vy se omlouváte z hodiny?! Srážím…",začal vztekle, ale můj pohled ho zarazil.

"Co prosím?",zeptala jsem se s pohrdavě zvednutým obočím

"Posaďte se.",řekl mírněji a sám se pomalu posadil. " Prosím.",dodal ještě.

"Ale jistě.",broukla jsem vesele a zasunula se vedle Lily.

"No konečně. Máme dělat lektvar ve dvojicích a dřu tu zase sama. Začni krájet!",zasyčela na mě.

"No jo furt."

"Co je to s tím idiotem? Jak to, že ti nesrazil body?"

"To jsem ti neřekla?"

"Zjevně ne."

"Mám ho jak se říká v hrsti. Musí mi zobat z ruky, jinak se můžu postarat aby ho vyhodili."

"Ale jak to?"

"Mysli trochu! Poslal mě do lesa a ještě k tomu za úplňku. Tak tak, že mě tam nezobl vlkodlak."

V tom se za námi ozval nějaký hluk a jadrné zaklení. Rychle jsme se s Lily otočily a zjistili jsme, že se Remus pořezal na ruce.

"Jsi v pořádku?",zeptala jsem se ustaraně, zatímco Black odstraňoval v lavice krev a Remus si zamotal zakrvácenou ruku do hábitu.

"Musím na ošetřovnu.", zašeptal a vyhýbal se mi očima.

Sledovala jsem ho jak se omlouvá profesorovi a spěšně odchází.

"Já mu něco provedla?", zeptala jsem se Jamese a okatě přitom přehlížela Blacka, který mě neustále propaloval očima.

"Ne, jen mu není poslední dobou dobře. S tebou to…ehm… nemá co dělat."

"Proč si mi přitom nedíváš do očí?"

"Dívám."

"Ne nedíváš. Mám takovej divnej pocit…jako by se mi tu lhalo. Co jsem mu sakra udělala?!Má to co dělat se včerejškem? Chovala jsem se k němu nějak špatně? Já si to sice nepamatuju, ale když mi řekneš o co jde tak se mu omluvím."

"Nic jsi mu neudělala, to je spíš opačně…", řekl James a pak se zarazil a Black ho probodl varovným pohledem.

"Jak to myslíš?",zeptala jsem se nechápavě. "On si ke mně něco dovoloval?"

"Ne…jo…ne… Sakra já nevím! Můžeme pokračovat v těch lektvarech.", řekl a znovu se vrátil ke krájení.

Podívala jsem se překvapeně na Lily, ale ta jen pokrčila rameny. Zatímco ona se vrátila k lektvaru, míchala a přihazovala přísady. Já jsem se zamyšleně škrábala nožem na bradě.

Něco tu nehraje, ale co? CO se sakra stalo? Co mi tu uniká? Já mu něco neudělala, ale on mě ano? Podle Lily, jsem asi na Remuse vyjela. Vyjela jsem na něj jako žena na muže… A on mi něco udělal? Odmítl mě? Nebo mě neodmítl a já ho teď budu muset zabít? Ale ne, to bych snad poznala. Navíc Black by ho nejspíš zabil. Takové typy nemaj rádi, když jim někdo leze na jejich území. I když to jeho území technicky vzato už vůbec není. Tak že by to bylo fakt tím , že mě odmítl? Budu si to muset zrekapitulovat. Něco mi vysvětloval, pořád se snažil něco mi vtlouct do hlavy. Omlouval se mi, že mi ublížil, nebo by mi mohl ublížit… a já na něj přitom vyjela. Sakra! Už vím!!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama